Ač je těžké tomu uvěřit, tak elektřina i teplo je v České republice stále o něco málo levnější, než by odpovídalo realitě. Jde o cenovou anomálii způsobenou tím, že uhelné společnosti procházeli v uplynulých letech konsolidačním obdobím, kdy musely snížit počet zaměstnanců o dvě třetiny. Aby tuto nutnost oddálili, tak se snažili dostat na trh maximální množství uhlí bez ohledu na cenu. Toto období však končí a zároveň během následujících deseti let skončí životnost poloviny našich hnědouhelných elektráren. Když zároveň vezmeme v úvahu, že v Evropě bude během následujících dvaceti let chybět kapacita kolem 250 tisíc megawatthodin, tak nám musí být jasné, že ceny energií budou stoupat a že půjde o vzestup citelný.

Pokud se nad výše uvedenými fakty zamyslíme, tak se ukazují dvě cesty, kterými se můžeme vydat. Jednou jsou velké centralizované zdroje, např. jaderné elektrárny. Druhou jsou úspory a malé decentralizované obnovitelné zdroje, využívající biomasu, vodní toky, sluníčko či vítr. Může se zdát, že velké zdroje by byly přímočařejším řešením. Avšak, i pokud nebudeme zohledňovat ekologická hlediska, tak pro malé obce a města jsou výhodnější malé decentralizované zdroje. Proč? Samozřejmě, že především kvůli penězům. Výdaje za energie se budou stále zvyšovat. Budou tak představovat pro obec kontinuální a stále se zesilující tok peněz mimo její hranice. Místní zdroje energie naopak nejenom že udržují peníze doma, ale navíc přináší i nová a trvale udržitelná pracovní místa, program pro místní zemědělce, využití ladem ležících půd a organických odpadů.

Když se rozhlédneme kolem sebe, tak jako hlavní místní zdroj energie uvidíme biomasu. V okolních lesích je stále ještě dostatek dřeva, které může být z části využíváno pro výrobu energie, na nevyužívaných pozemcích je možné pěstovat rychle rostoucí dřeviny či energetické byliny a využívat je možné i ne zcela zanedbatelné množství biologických odpadů ze zemědělství, z města a z okolních obcí. Zatím je ještě možné získat vcelku štědré dotace na založení plantáží energetických plodin, na výstavbu kotelny na biomasu, instalaci kogenerační jednotky vyrábějící teplo i elektřinu, bioplynovou stanici, ale třeba i na domovní kotle využívající peletky. S ohledem na vzrůstající zájem však nelze očekávat, že tomu tak bude napořád.

Osobně jsem přesvědčen, že biomasa by Krásné Lípě mohla přinést nejenom snížení výdajů na energie a vytvoření nových pracovních míst, ale zároveň i menší náchylnost k výpadkům dodávek energie, které se vzrůstajícím energetickým deficitem budou v Evropě nejspíš stále častější. Aby však bylo možné všech přínosů, které biomasa nabízí, dosáhnout, tak je nezbytné připravit komplexní strategii, která bude zahrnovat úspory energií (zejména zateplování domů), doplňkové zdroje energie (např. solární panely), zajištění dostatečného množství biomasy z co možná největšího množství zdrojů, aby když jeden vypadne, tak mohl být nahrazen jiným, apod. Zároveň může být výhodné využít alespoň některé z neenergetických možností využívání biomasy a začlenit tento stále se obnovující zdroj co nejhlouběji do ekonomiky města.

Informace ke zvýšení cen elektřiny:

• Jaké je skutečné zvýšení cen elektřiny pro vytápění? (TZB-info, 19.1.2007)
• Komentář ERÚ k cenám dodávky elektřiny pro domácnosti v roce 2006 (TZB-info, 24.1.2007)
• Pohodlné topení prudce zdražilo (iDNES, 5.1.2007)
• Ceny letos vzrostou víc, ale hůř se žít nebude (iHNed, 5.1.2007)
• Elektřina podraží, dodavatele si můžete vybrat (iHNed, 29.12.2006)