Než tento silný hlas zazněl, stát neměl společnou koncepci. Hrozilo, že v případě výměny garnitury a vysokých činitelů policie, státní správy a dalších složek zodpovědných za prevenci násilí a extremismu, dojde k ideologicky motivovaným zásahům do politik boje s extremismem. Srovnejme to například s postupem státu proti prohlubující se ekonomické recesi. Zde bychom také potřebovali společný postup. Dochází však jen ke snaze uplatnit různé ideologické přístupy, jak podpořit ekonomický růst (rozumějme, jak pomoci svým vlastním voličským kohortám). Přitom rozumným postupem by bylo vyjmout řešení krize z volebního boje a připravit společný postup na léta.

Dohoda ponechává veřejnosti možnost i do budoucna kontrolovat počínání státní správy, ministerstev, politiků a političek ve vrcholných funkcích. Právě jejich rozhodnutí a kroky rezortů, které jim podléhají, budeme mít nyní možnost poměřovat podle toho, zda jednají proti tvrdému jádru pravicových a levicových extremistů, ale také podle toho, jak pomáhají řešit problémy přímo v místech, kde je vysoká podpora extremistickým silám.

Ve strategii vlády pro boj s extremismem se píše, že je realizována státní správou, policií a také městy. Jen ve spolupráci s městy a obcemi budou na druhou stranu politici úspěšní v bránění řádění neonacistů či neostalinistů. Dohoda je dobrým nástrojem pro obecní politiky, aby získali slyšení u politiků, kteří mají výkonnou nebo zákonodárnou moc.

Náš úřad nyní již naplňuje dohodu tím, že jsem zřídil pracovní skupinu, jejíž členové, většinou právníci či znalci prostředí extremismu, pomáhají v městech starostům, zastupitelům a místním úřadům s rozpouštěním demonstrací, když na nich dojde k porušení trestního práva a k potlačování práv a svobod lidí. Při vládě chci založit jakýsi stálý orgán, nejlépe radu vlády, který by se zabýval extremismem z širšího odborného i politického hlediska. Tento protiextremistický NERV by poskytoval veřejnosti i politikům nestrannou analýzu a orientoval by veřejnost v tom, co je řešením problematiky a naopak, které přístupy jsou nebezpečné. V tomto je, domnívám se, dosud velmi nejasno.

 Role obcí je naprosto klíčová! Podle naší zkušenosti platí, že výborní, populární starostové a starostky bývají často také v kontaktu s politiky na centrální úrovni. Mnohdy je to také jejich stranickou příslušností a funkcemi, které ve stranické hierarchii zastávají. Každý starosta ale má „svého“ poslance či senátora, s nímž konzultuje svou činnost a jemuž svěřuje své problémy jako „patronovi“. Zde se naskýtá cesta pro města, jak zvýraznit tlak na politiky. Vy jste něco podepsal, tak nám v prevenci extremismu pomožte.

Města a obce vyzýváme k součinnosti jednak s policií a státní správou, také s odbornými autoritami v oblasti historie a dalších věd, kteří jim mohou pomáhat s rozpouštěním extremistických shromáždění. Zabraňovat těmto veřejným projevům je nutné, jsou protizákonné. Ministr Kocáb k tomu nabízím svou pracovní skupinu, jejíž složení brzy zveřejním a kontakty na její členy budou moci obce získat přímo v mém sekretariátu. Zkušené lidi nabízí také vládní Agentura pro sociální začleňování. V oblasti prevence jsou to experti, které také úřad vlády nabízí obcím, zejména těm „agenturním“.

Úkolem obcí bude ale také sociální práce v ohniscích napětí v soužití. Zaangažovat obyvatelstvo sociálně vyloučených lokalit, zejména děti a mládež, na pozitivním modelu soužití, na tvorbě společného prostoru pro život, to je velký úkol obcí. Starostové zde mohou ukázat své osobnostní vlastnosti a charisma. Slýcháme pláč části starostů, že nemají prostředky a nástroje. Jejich hlavní zbraní je však slovo! Výmluvy a návrhy jdoucí za hranici slušnosti (například věznění pro dluhy nebo vystěhovávání tzv. neplatičů za hranice města…) nejsou řešením. Přilévají ohně do vody a zvyšují chuť násilníků a neofašistů k tvrdším a tvrdším útokům na chudé lidi.

Stát musí zase vylepšit týmový, tzv. mezirezortní přístup k řešení problémů v obcích a městech. Jedině taková činnost se totiž v mezinárodním kontextu jeví jako účinná. Jedině tu musí stát podpořit. Obce spolu se sociálními odbory, terénními pracovníky, OSPODem, školou, úřadem práce, neziskovkami, policií a dalšími orgány a organizacemi by měly vypracovat záchrannou síť a vlastní malou strategii boje s kriminalitou a prevence násilí. Jedním z nejvýznamnějších úkolů měst je ale předcházet vzniku chudinských slumů na kraji nebo za hranicí města!!

 První pozitivní výsledky této Dohody

První výsledky dohoda již přinesla – celá vláda, politické strany, mnoho desítek poslanců a senátorů a další osobnosti veřejného života se proti extremismu veřejně ohradili. A společnost to slyší – je to závazek, že bude vláda více podporovat práci v problematických lokalitách, obce mohou této deklarace využít, starostové jsou politici, ať iniciují jednání uvnitř stran.

Dalším významným dopadem je že komunisté po dvaceti letech od Listopadu poprvé veřejně odmítli levicový extremismus stojící v opozici vůči demokratickému státu jako takovému.

Na tryzně krajně levicových organizací v Lidicích 13. 6. 2009 rozvinula asi desítka mladých radikálů vlajky se symboly upomínajícími na zakázaný Svaz komunistické mládeže, ale také s vyobrazením promotérů komunistických pučů a vražd Lenina a Che Guevary. Z prohlášení komunistů po incidentu se zdá, že trvají na vyloučení ultralevicových extremistů ze svých mítinků.