Chci se připojit k těm, kteří veřejně kondolují za Otakara Motejla. Odešel totiž nejen skvělý právník a odvážný člověk. Odešel člověk, který nechyboval. Z nejvyššího soudu vytvořil špičkový nástroj spravedlnosti. Po té, co mu neprošla reforma justice směřující k zrychlení a zlepšení práce soudů, okamžitě rezignoval na místo ministra spravedlnosti Zemanovy vlády. Jeho právní rozklady a doporučení správním úřadům jsou ukázkou přesnosti a zejména praktického využití práva a právního myšlení ve prospěch občanů i společnosti.
Odešla s ním také jistá část právní jistoty ve společnosti. Motejl za deset let v roli prvního českého ombudsmana vytvořil skutečně nezávislou instituci. Pracoval se zkušenými spolupracovníky, ale páteř jeho týmu tvořila mladá generace, která nezažila úslužnost části komunistické justice, ale do věku dospělosti vstoupila právě v revolučních letech. Jinými slovy v čele kanceláře ombudsmana stála ikona obhajoby práv a svobod i v době nesvobody, obklopená právními nadšenci, kterým sudičky do kolíbky vložily ideály lidských práv a svobod.
Je to smutný den pro českou společnost i nezávislost rozhodování v této zemi. Na druhou stranu se všichni musíme soustředit na to, koho poslanci a poslankyně na jeho místo jmenují. Tato volba ukáže, v jaké zemi žijeme.
