Styl politiky Zelených je velmi ovlivněn historií zelených stran, která vychází z mírového hnutí, studentských revolt, organizací usilujících o ochranu a zlepšování životního prostředí, lidskoprávních iniciativ a z kulturních a intelektuálních kruhů. Z tohoto podhoubí postupně vznikl styl politiky založený na nenásilí, konsenzu, diskusi a otevřenosti.

Samozřejmě, že praxe je vždy trochu odlišná od výše nastíněného ideálu, jelikož každá demokratická strana stojí zejména na lidech a ne každý, kdo se rozhodne vstoupit mezi zelené, je mírumilovný jako Gándhí a moudrý jako Masaryk. Obecně však je možné styl Zelených označit za nekonfrontační a smírný.

Jelikož však Strana zelených zatím nestihla během své šestnáctileté existence v Česku zcela zakořenit, tak je k ní přistupováno s očekáváním, že se přizpůsobí panujícímu politickému stylu a povede své kampaně konfrontačně. Zejména v obcích, kde Strana zelených kandiduje letos do zastupitelstva poprvé je často slyšet otázky typu:

• Proč jdete proti současnému vedení obce?
• Proti komu povedete kampaň?
• Koho chcete dostat do zastupitelstva?

Je to většinou trochu nedorozumění. Většina zelených chce především dělat zelenou politiku. Zlepšovat prostředí ve své obci. Přispět svým dílem k prosazování programu Strany zelených. Snížit znečišťování přírody. Zvýšit kvalitu života lidí ve své obci. A tak dále. Záměrem zelených není vyvolávat konflikty, bojovat s někým či prosazovat konkrétní osoby na konkrétní posty. Zelení kandidují jednoduše proto, aby přispěli svojí prací, zkušenostmi a vědomostmi k tomu, co je smyslem politiky, tedy ke správě věcí veřejných.